Od asi 6 let jsem nikdy pomlázku nevynechal (minulý, nebo předminulý rok mi nevyšel kvůli nemoci, ale i tak jsem vymrskal alespoň mamku a pomlázka byla připravena vždy). Takže kdo by věřil tomu, že mne vzdálenost 1600 km od Brna může odradit k plnění našich tradic?

Příprava

Problémy se vzdáleností nejsou jen nedostupnost kamarádek v Brně, ale například i zemi, ve které skoro nerostou vrby. Ale na velikonoce vždy myslím dostatečně dopředu, takže už tak měsíc jsem pokukoval po vrbách v Trondheimu. Ale neúspěšně.

S blížícími se svátky jsem se v hledání spojil s Tomášem. Prošli jsme zase jinou část Trondheimu a lokalizovali jsme jednu maličkou vrbu na soukromé zahrádce (majitele by asi nepotěšilo, kdybychom mu ořezali všech 8 větviček, které na ni byly). Alespoň jsme lokalizovali pár náhradních keřů, ze kterých by se plést dalo.

Velikonoční prázdniny (týden volna od 21. 3., heč) jsem měl pěkně aktivní, ale o tom budou jiné texty. Takže na další várku hledání jsem měl právě jeden den, kdy jsem si potřeboval vyprat, napéct a dalšími způsoby se nachystat na další výlet. Takže bylo vhodné neplýtvat časem. Využil jsem tedy moderních prostředků a do pátrání zapojil i Internet. A úspěšně.

Použítí Google Street View pro nalezení vrby v Trondheimu, úspěch asi po půl hodině hledání kolem řeky, takže takto vypadala očekávání…

…a takto realita.

Na dané místo do centra jsem se vypravil na kole, které mi půjčil Tomáš. Konečně jsem se po dlouhé době projel na kole, ale kvůli dešti to nebyl zrovna úžasný zážitek. Na místě činu jsem trčel pěkně dlouho, protože jsem nechtěl vrbu ořezat před zraky místních (i tak mi stačily pohledy těch, co se procházeli nade mnou po mostě).

Kromě této vrby jsem našel ještě něco podobného vrbě, co tvořilo plot něčí zahrádky. Jako slušně vychovaní kluci jsme se 3x pokusili majiteli zazvonit na dveře, ale byť se uvnitř svítilo, nikdo doma nebyl. Takže nám musí stačit smuteční vrba, nic víc neřešíme, proutky necháváme namočené a jedeme na 4 dny na výlet.

Pletení je další úkol necelého dne volna mezi výlety. Já moc neutahuju, takže jsem do 5 minut hotov, Tomáš bohužel při utahování proutek 2x láme. Ale i tak máme hezký pomlázky.

Smuteční vrba není jediným důvodem zkroucení. Druhý je transport v kompaktní podobě (průměrem asi 10 cm).

I přes podmínky se za výsledek rozhodně nestydím.

Akce

V pondělí se nacházíme na výletě na jedné z NTNUI chat. Jsme na ni já, Tomáš, Marta a Švédka Sofia. Ráno po sobě s Tomem šibalsky koukneme a vstáváme k činu. Marta dostává tomu, že není Pražačka a tradici přijímá s radostí (byť nemá vajíčka! Ale mrzí ji to). Navíc to schytává i Sofia, byť nechápe která bije (toto rčení sedlo :)). Následně u snídaně vše vysvětlujeme a Sofia prohlašuje, že by to ve Švédsku rozšířila taky (to považuji za obrovský úspěch a doklad, že holky nemají dělat drahoty!). Jen ji mrzelo, že nevěděla, že se může bránit a podobně…

Po cestě zpět na autobusové zastávce vidíme 2 Norky. Vtipem nadhodím mohli bychom je vymrskat a Tomáš hned reaguje pojďme do toho. Po chvíli odhodlávání (a překonání protestů Sofie, že by nás mohli za to zatknout) vyrážíme a šíříme tradici i do Norska. Holky nechápou, ale po vysvětlení to přijímají v pohodě :).

Z chaty se vracíme v 15:00, takže jsem doma a funkční až tak po 16:00. Po poledni se sice nemrská, ale i tak se snažím zjistit, jestli je doma Martina a Zuzka. Zjišťujeme ještě adresy, abychom zjistili, že Zuzka ještě doma není a Martině se nedozvoníme.

Ohledně Zuzky se stává informátor Pavel, který se ozve až Zuzka přijede. Informátor ohledně Martiny nebyl tak spolehlivý, takže po nějaké době za cenu prozrazení se ptám přímo Martiny. Po 10 minutách rozhovoru konečně dostávám adresu a Martina následně pomlazení. Alkohol u mne ani u Toma vítán není, takže dostáváme tradiční Norskou sladkost.

Kvikk lunsj. KitKat s jiným obalem je skoro symbolem norského cestovního jídla.

Po 8 večer se konečně dostáváme k Zuzce, která má zrovna na návštěvě mamku a sestru. Sbíráme obdiv pomlázek, čokoládu a vyměňujeme si zážitky z velikonoc. Cestou od Zuzky se máme ještě stavit k Martě, která nám doma připravila naprosto úžasný a unikátní kraslice. Tomáš dostává tahák s diferenciálními rovnicemi celé fyziky, já dostávám znázornění a Céčkový zdroják Grayova kódu.

Kraslice pro informatika.

Pozdrav domů

Holky v Brně i jinde po světě tedy zdravím a pomlazuji alespoň takto virtuálně na dálku a třeba za rok zazvoním :). Rozhodně tradice neumírá, co víc, náramně jsem si ji zde v Norsku užil.