Jelikož nemám v pátek školu (jako velká část mých kamarádů), většina víkendových akcí bude začínat už v pátek. 15. mi začal víkend až odpoledně ‒ dopoledne jsem se ještě registroval na policii, kam už jsem vyrazil se sbalenou krosnou na chatu. To možná nakonec nebylo třeba, protože bych se pro krosnu stihl vrátit (fronta k přepážce jen 30 minut).

Pátek

Je 14:00 a já konečně vyrážím přecpaným autobusem (60 lidí) na chatu. Tedy žádné dobrodružství v podobě hledání chaty a dlouhého pochodu se zde nekoná ‒ Studenterhytta je civilizovaná chata pro stovku lidí, kde je dokonce internet. Plán akce měl být:

Friday:

• 14.30-15.30 Welcome coffee and boarding of the cabin
• 15.30-16.30 Presentation and guided tour around the cabin area.
• 16.30-18.30 Social games around the cabin
• 18.30-19.30 Social games in the cabin
• 18.00-20.00 Movie-screening on projector
• 20.00-and onwards: Hangout with beer, music, board games. The sauna and the outdoors hot tub will be ON

Saturday

• 09.00-10.00 Breakfast
• 10.30-15.30 You will be placed in different work station to prepare the cabin for the next semester. The work includes many different things ranging from carpentry to wood sawing. You will do the kind of work corresponding to your talent or interest.
• 15.30-16.30 Pancake Dinner
• 16.30-18.30 Finalize all work
• 20.00-21.00 Evening meal
• 21.00 This is when the party starts. ;)

Sunday

• Breakfast & Goodbyes

Tedy většinu času zábava a jen 7 hodin sobotní práce.

Reálně se program celkem lišil, ale myslím, že vhodně k produktivitě a rozložení práce. Hned po ubytování jsme totiž začali s přenášením dřeva z dřevníku ven a z venčí do dřevníku (aby to nebyla Sisyfovská práce, tak dovnitř jsme nosili suché a ven mokré dřevo). V 60 lidech byla produktivita komická (2 řetězy, kde lidi stáli metr vedle sebe a jednou za čas poslali kus dřeva :D), ale důležitější bylo seznamování se s ostatními, čímž se možná zadařilo splnit social games around the cabin. Po hodině a půl jsme naplnili dřevník asi 15 metry krychlovými dřeva a mezi tím se setmělo.

Po setmění jsme se přesunuli do chaty a představili si plán sobotních prací, pravidla… Pak nás rozdělili do týmů a v nich jsme se pustili do plnění tradičních úkolů na 6 stanovištích.

První stanoviště bylo přelézání trámů chaty. Dříve byla pravidla taková, že tým si pomáhá dostat se přes trám, ale jakmile se někdo přes trám dostane, tak už nemůže pomáhat těm, co se přes něj ještě nedostali. Takže poslední musí trám ve výšce asi 2,3 metru přelézt sám. Kvůli tomu, že s těmito pravidly se minulý rok někdo velmi nešikovně zranil (odvážela ho sanitka), tak jsme si mohli pomáhat všichni bez omezení. Zajímavé okořenění úkolu byl člen vážící 120 kg, ale i on to zvládl.

3 řady těchto trámů jsme měli přelézat. Naštěstí jsme si mohli pomáhat všichni navzájem. A na trámech jde poznat, že je tato aktivita dost oblíbená.

Další stanoviště ověřilo naši rychlost ‒ měli jsme psát a číst na čas. Čtení Eminemova rapu naštěstí musel udělat jen jeden dobrovolník, který se toho ujal úžasně. Já jsem zjistil, že píšu rychlostí 41 slov za minutu.

Další stanoviště bylo nejproklínanější, organizátor v sobě nezapřel vojáka a nechal nás klikovat na společné počítání. No ukázalo se, že bych měl zase začít cvičit a víc to raději rozebírat nebudu.

Poslední trojice stanovišť byla variací na hru Aktivity. Tahali jsme si film, zpěváka/skupinu a slovní spojení, což jsme měli předvést pantomimou, zazpívat a popsat. Filmy byly snadné, zpěváci otřesní a ve slovních spojeních jsme přímo excelovali.

Dopadli jsme průměrně, ačkoliv jsme měli pocit, že se nám většina věcí dařila dobře. Bohužel byla stanoviště za různý počet bodů a tam, kde se dalo získat nejvíc, jsme měli spíš méně. Ale celkově byla hra super a hlavně přelézání trámů si zapamatuju na dlouho :).

Příjemně unaven jsem jako jeden z mála zvládl koukat na film Případ číslo 39, který mi jako film z kategorie omg filmů líbil (a byl jsem z těch, co na to koukali asi jediný).

Před spaním jsem se připojil k hráčům deskových her a naučil jsem se pohádat se u jednoduché hry Fazole, za kterou musím majitele pochválit, na takovou akci byla ideální. Dále se ještě hrálo 6 bere a někdo hrál poker, většina však ocenila hlasitou hudbu a levné pivo (jen 50 NOK :D) a šli pařit.

Sobota

Druhý den jsme dle vlastního výběru pomáhali s různými činnostmi. Já jsem byl ve skupince se 3 Nory, se kterými jsem měl za úkol uklidit dílnu. To bylo po hodině hotovo, takže jsem se potom vystřídal na opravách různých maličkostí (plot, pivní prsa v sauně (někdo vyřezal ze dřeva prsa a přidal mechanismus, který do nich umožnil nalít pivo a to pak pít :D) a následně nekonečná práce se dřevem).

Práce vše skupinkám šla pěkně rychle, takže z plánovaných 7 hodin to byly nakonec tak 4.

Po zvláštní palačinkové večeři (hlavní chod 3xB pancake, tedy palačinka s borůvkovou marmeládou, hnědým sýrem a slaninou je opravdu podivná kombinace), následoval velmi zvláštní pracovní úkol. Jedna skupinka totiž celý den nemusela pracoval, ale místo toho si měla připravit představení, které nám zahráli. Představení popisovalo alkoholovou krizi Erasmáků v Norsku a bylo plné vtipných stereotypů. Britská studentka chce zorganizovat párty, ale nemá alkohol (který v neděli odpoledne nemůže koupit). Vydává se za Němci (které hledá v sauně, kde jsou samozřejmě nazí) pro pivo, ale ti ji odkážou za Rusem. Rus má jen vodku. Studentka zkouší ještě Nory (hledá je samozřejmě na běžkách), ale ti jsou drazí. Francouzi jí francouzksé víno nedají, protože nemluví francouzsky (a ani ji neodpovídají v Angličtině). Vše zachrání Španělka, která se probouzí až po siestě a má hromadu Tequily.

Večer jsem vyzkoušel venkovní koupel ve vyhřátém sudu. Málem jsem topičům uvěřil, že to zvládnou vyhřát na 60 °C. Jelikož jsem do toho zvládl vlézt, tak to nemohlo mít víc než 35. Po studeném návratu do chaty jsem ocenil i prázdnou saunu, kterou přestali vyhřívat tak hodinu před mým vstupem (ale bylo tam mezi 60 a 70 stupni). Pivo jsem si tam nedal, protože oprava prsou se úplně nepovedla.

I v neděli šla z vody pára, byť to zde není moc vidět. Mimochodem, rekord v počtu lidí, co se sem nacpali je prý 37. A mně tam bylo těsno s 5 chlapama :D.

Neděle

V neděli přišlo na řadu loučení a odjezd domů. Ale jelikož se našlo několik nadšenců, kteří chtěli alespoň část cesty ujít pěšky, tak jsem se k nim přidal. Tento nápad trochu komplikovalo počasí, které se v neděli zásadně změnilo ‒ přišla sněhová vánice. V té byl výtečný nápad se pohybovat bez znalosti okolí a mapy (ne tak úplně, jeden z účastníků, kteří přijeli na kole, mapu měl a tak nás vedl). I přesto jsme však cestu, kterou už jsme šli v orientačním týdnu, projít zvládli.

Hledání cesty v bílé tmě. Naštěstí v Bymarce, která je na norské poměry velmi dobře značená.

Naším cílem byla nakonec konečná šaliny, která nás svezla do Trondheimu. Sněhová kalamita (z pohledu Brňáka) se konala i v Trondheimu, ale o tom bude až další příspěvek.

Centrum je též zasněžené.

Info k fotkám

Jak si můžete všimnout, používám dost cizích fotek a fotek z mobilu. Důvodem je bohužel zhoršený stav mé zrcadlovky. Dříve mi jednou za čas vyhodila podivnou chybu týkající se karty, kterou šlo opravit vytáhnutím a zasunutím karty. Poslední fotka se uložila 2x, jednou poškozeně, ale podruhé ještě z bufferu v pořádku. Když se mi toto stane teď, bohužel to neovlivní jen poslední fotku, ale celou sérii, většinou tak 20 snímků, které to poškodí. Kdybyste někdo věděl, co s tím dělat (mám jak jpegy, tak originální NEF, obojí vypadá kompletně poškozené), tak radu velmi ocením (několika fotek je mi opravdu líto).